Masarykovy debaty patří mezi kultivované diskuze, jichž se může účastnit široké publikum a utvořit si vlastní názor na aktuální témata v naší společnosti. Za projektem stojí studenti Masarykovy univerzity, kteří se inspirovali formátem tzv. Oxfordských debat.
Masarykovy debaty se konají pravidelně ve všech důležitých univerzitních městech. Kromě Brna se pořádají v Jihlavě, Plzni, Mladé Boleslavi, Ostravě, Praze nebo Uherském Hradišti. Diváky jsou převážně vysokoškolští studenti, ale na diskuzi se mohou podílet všichni zájemci bez rozdílu věku a vzdělání.
Masarykovy debaty jsou věcné, atraktivní a řečníci nenudí diváky dlouhými monology. Organizátoři předem vyberou kontroverzní téma a přizvou významné české osobnosti s různými pohledy na věc, aby se k němu vyjádřily a obhájily svůj názor.
Diváci obdrží po příchodu do sálu hlasovací lístek, kde uvedou, zda s danou tezí souhlasí nebo ne. Masarykovy debaty začínají úvodními argumenty řečníků, na něž má každý z nich sedm minut. Během této doby prozradí své stanovisko k danému problému a snaží se diváky naklonit na svou stranu. Poté moderátor oznámí hlasování posluchačů a následuje moderovaná diskuze.
Diváci se mohou v rámci diskuze zeptat řečníků na cokoliv, co je s danou problematikou zajímá a co jim pomůže rozhodnout se, jaká strana má přesvědčivější argumenty. Tato diskuze trvá zhruba jednu hodinu a každý řečník má nanejvýš tři minuty na reakci.
Po dotazech musí řečníci ve třech minutách shrnout podstatná fakta a následně probíhá nové hlasování diváků. Vítězem se nestává tým s nejvíce hlasy, ale s největším počtem diváků, které dokázal přetáhnout na svou stranu.
Vedle kontroverzních témat diskutovaných v rámci Masarykových debat ve společnosti rezonují
i další neméně kontroverzní náměty na diskusi.
Některým z nich se věnují články v
této sekci.