Každý občan ČR určitě někdy zhlédl debatu, během níž mohli diváci vyslovit svůj názor a poslechnout si argumenty obou stran ke společenským tématům. Leckdy jsou ale takové debaty nekoordinované a s dlouhými projevy řečníků. V roce 2010 proto přišli studenti Masarykovy univerzity v Brně s projektem „Masarykovy debaty“, které významně přispěly ke kultivovanosti veřejných diskuzí.
Formát Masarykových debat vychází z tzv. Oxfordských debat. V průběhu dvouhodinové diskuze se hovoří o kontroverzních tématech, k nimž se vyjadřují přední intelektuální osobnosti. Věhlas těchto debat dávno překročil hranice Brna a v současnosti probíhají v dalších univerzitních městech, jako je Hradec Králové, Ostrava, Plzeň nebo Praha.
Masarykových debat se vždy účastní dvě strany s rozdílnými názory s cílem přesvědčit diváky o správnosti nebo neplatnosti dané teze. Dochází zde ke střetu myšlenek a posluchač má prostor k vytvoření uceleného názoru na dané téma. Každý z týmu má omezený čas na svůj svobodný projev, což nutí řečníky ke konstruktivním debatám.
Tvůrci projektu se soustředí na aktuální a nadčasová témata a jednu debatu připravují zhruba měsíc. V minulosti se na Masarykových debatách diskutovalo například o hrozbě (i)migrace pro Evropu, kvótách pro ženy, zrušení dětských domovů, nároku na adopci dětí pro homosexuální páry nebo o rozdělení Československa.
Za jeden semestr se uskuteční v průměru tři Masarykovy debaty za přítomnosti stovek diváků. V předešlých diskuzích vystoupily uznávané české osobnosti, jako je Martin Bursík, Ladislav Jakl, Petr Pithart, Iveta Radičová, Milan Uhde, Magda Vašáryová nebo Miloš Zeman.
Vedle kontroverzních témat diskutovaných v rámci Masarykových debat ve společnosti rezonují
i další neméně kontroverzní náměty na diskusi.
Některým z nich se věnují články v
této sekci.