Oxfordské debaty (Oxford-style-debates) získaly své pojmenování podle Oxford Union, nejprestižnější debatní společnosti na světě, jejímž cílem je podporovat debaty a diskuze nejen na univerzitě v Oxfordu, ale i v zahraničí.
Britská organizace Inteligence Squared pořádá od roku 2002 Oxfordské debaty ve Spojených státech, Velké Británii, Austrálii, Hong Kongu a na Ukrajině. Těmito debatami se inspirovali studenti Masarykovy univerzity v Brně, kteří stojí za vznikem tzv. Masarykových debat.
Oxfordské debaty jsou založeny na střetu myšlenek dvou názorových protistran. Cílem je kritický náhled na kontroverzní témata, o nichž se ve společnosti příliš nediskutuje. Tyto debaty mají jasná pravidla, strukturu a délku a svým konceptem oslovují široké publikum. Zváni jsou všichni, komu není lhostejné současné dění na domácí a světové scéně.
Oxfordských debat se účastní dva týmy vždy se třemi diskutéry. Každá strana má připraveny argumenty pro své názory a materiály, které podporují její tvrzení. Cílem druhé strany je vyvrátit výroky prvního týmu opět pomocí argumentů a různých dokumentů.
Oxfordské debaty trvají v průměru 90 minut a díky svému průběhu jsou pro diváky velice atraktivní. Debata začíná, když tzv. hostující soudce oznamuje diskuzní téma. Tento soudce předsedá celé diskuzi a pokládá předem připravené otázky. Moderátor usnadňuje celou debatu a přijímá dotazy posluchačů.
Na dotazy diváků je vyčleněno 30 minut. Během určitého času musí divák přednést svou otázku a moderátor jeho dotaz směřuje konkrétnímu účastníkovi debaty. Na konci debaty diváci rozhodnou, čí tým použil nejpřesvědčivější argumenty na diskuzní téma a otázky položené v průběhu celé debaty.
Vedle kontroverzních témat diskutovaných v rámci Masarykových debat ve společnosti rezonují
i další neméně kontroverzní náměty na diskusi.
Některým z nich se věnují články v
této sekci.